Austrálie chce cenzurovat internet

Australská vláda chce zavést celostátní cenzuru internetu (Slashdot.org), jak pro bohulibý účel ochrany dětí, tak proti nelegálnímu obsahu.

Můj postoj k těmto bolševickým manýrám ("bolševickým" = děláme to pro vaše dobro, ale nemůžete si vybrat, jestli to chcete) je prostý: jestliže australská vláda uznává svobodnou vůli dospělého člověka, občana svobodné demokratické společnosti, jestliže mu nekecá do toho, jak si například má zabezpečit vchod do domu nebo do bytu, neměla by mu strkat nos ani do toho, jak si ochrání svoje děti.

Nejsem proti "dětským" filtrům jako takovým, naopak!, ale jejich použití musí záviset na mém svobodném rozhodnutí jako vlastního uživatele a nebo jako zodpovědného rodiče nedospělého uživatele, nikoliv na předběžné státní cenzuře, protože to je totalitní praktika.

"Dětská" cenzura by měla být samozřejmostí na internetu ve škole, proč ne. O dobrých filtrech by se mělo v rámci osvěty psát, měly by být dostupné na nějaké stránce např. jako blocklist pro nějaký nejlépe zdarma dostupný program. Ale musí to být volitelné a vypnutelné opatření, nikoliv apriorní zábrana, proti které nemáte obranu, se kterou nemůžete nesouhlasit, kterou nemůžete zrušit, která ční nad vámi jako Velký Bratr.

Dalším problémem je, kdo rozhoduje, co se do takového filtru dostane. Jakou kontrolu má občan nad sestavováním takového filtru? Jaké odvolání můžete mít v situaci, kdy se váš web dostane na blacklist jen proto, že vyjadřuje názory nepohodlné státní nebo jiné moci, přičemž jediný zločin je zde zločin nesouhlasu s aktuální ideologií, snaha poskytnout jiný pohled, jiné myšlenky, jiná fakta a vysvětlení. I v relativně svobodné, otevřené společnosti se mohou stát různé "omyly" a "nedopatření", jejichž napravováním strávíte pak měsíce, takže váš web zatím může jít do kytek nebo ho musíte přesunout jinam.

S posledně jmenovanou možností souvisí také účinnost filtrů. Když pomineme čínský internet, který je hodně specifický a byl budován v totalitní zemi už s úmyslem státní cenzury, tak snaha o předběžné cenzurování internetu jako takového stejně nemá smysl.

Místo tohoto boje s větrnými mlýny by bylo skutečně lepší pracovat na osvětě občanů, na jejich vlastním zájmu chránit svoje děti a koneckonců i sebe sama proti nejrůznějším nebezpečným svinstvům (obsahovým i softwarovým), která jsou přítomna online. Své místo tu má nejen volitelné použití filtrů (vždycky jen částečně úspěšné), ale především dobrá výchova. Kdo surfuje bezpečně, ten ví, čemu se vyhnout a jak si zabezpečit prohlížeč, a nepotřebuje žádnou velkobratrskou ochranu. Doufám, že u protinožců nakonec zvítězí rozum nad orwellovským nutkáním.

Síťová neutralita a otcové zakladatelé internetu

Není nic divného na tom, že do sporů o síťovou neutralitu (Wikipedia) vstupují také osoby mající více či méně nárok na titul "otcové zakladatelé internetu". Vinton Cerf (spoluvynalezl internetový protokol, IP) a společnost Google jsou pro zachovávání síťové neutrality (Google.com) coby rovného přístupu k internetu pro všechny uživatele.

Naopak Robert Kahn (vynálezce TCP) je proti (regulace znemožní vývoj broadbandových služeb) a nejnověji také Lawrence Roberts (Slashdot.org) a jeho společnost Anagran přišli rovnou s prostředky na upřednostňování určitých typů služeb před jinými. Moudrý komentátor pod článkem ovšem správně dodává: pokud si to uděláte sami sobě, je to OK, pokud to někdo udělá někomu jinému, tak to už v pořádku není.

Můj názor je ten, že by nebylo dobré, kdyby spravedlnost obecná a univerzální (rovný přístup k internetu pro všechny uživatele) škodila spravedlnosti dílčí a individuální (svoboda vývoje, soutěžení na trhu). Na druhou stranu nechci mít "některý" internet pomalejší jen proto, že provideři určité širokopásmové sítě chtějí diskriminovat jistý obsah, typ služby, operační systém, prohlížeč a podobně.

Nechci, aby mi síťoví provideři určovali, co můžu dělat a jakou rychlostí. Jako uživatel se chci dostat co nejrychleji z A do B a vůbec mě nezajímá, jestli ti, co provozují B, chtějí zničit své konkurenty v A a hodlají jim proto ztížit přístup. S takovou by se podle mě internet brzy rozpadnul na izolované ostrovy sítí dělající si vzájemné naschvály. Internet přece od začátku byl a ještě pořád je úžasným celosvětovým prostředkem komunikace, zdrojem vědění, obchodu i zábavy právě proto, že všichni (nebo většina) v jistém základním smyslu hrají fair play.